Kůže je největším orgánem lidského těla. Dosahuje plochy až dvou metrů čtverečních a tvoří přibližně šestinu naší celkové hmotnosti. V dnešním článku se zaměříme na hlavní funkce kůže a jejich podporu, ale ještě předtím si pojďme připomenout samotnou strukturu kůže.

 

Struktura kůže

Kůže se skládá ze třech základních funkčních vrstev (epidermis, dermis, subcutis), které se dále dělí na dílčí vrstvy. Zatímco tloušťka epidermis a dermis činí kolem 2 mm, tloušťka subcutis čítá na 8–25 mm.

 

Epidermis (pokožka)

Nejsvrchnější vrstva kůže a zároveň jediná, které se můžeme dotknout. Tvoří ji pět vrstev keratinocytů, tedy hlavních pokožkových buněk představujících až 95 % všech buněk v lidské pokožce.

• Bazální vrstva: Nejspodnější vrstva, kde se tvoří keratinocyty.
• Vrstva ostnitých buněk: Keratinocyty produkují keratin (odtud je odvozen jejich název) a nabývají vřetenitý tvar.
• Vrstva zrnitých buněk: Na této úrovni začíná proces keratinizace. Buňky produkují tvrdé granulární struktury, které si při vyzrávání směrem k povrchu přeměňují na keratin a epidermální lipidy.
• Vrstva jasných buněk: Zde jsou buňky pevně stlačené k sobě a zploštěné. 
• Rohová vrstva: Horní vrstva epidermis skládající se z až 20 vrstviček zploštělých, odumřelých buněk. Ty se postupně a rovnoměrně olupují, což je proces označovaný termínem deskvamace. V této vrstvě se rovněž nachází ústí mazových žláz a póry potních žláz.

 

Dermis (škára)

Střední vrstva kůže, která je silná, pružná a pevná zároveň. Obsahuje pojivová vlákna (kolagen, elastin), senzorické neurony, lymfatické cévy a vlasové folikuly. Skládá se ze dvou samostatných vrstev. 

• Spodní vrstva: Silná vrstva tvořící volnou hranici se subcutis. 
• Vrchní vrstva: Tvoří jasnou, vlnitou hranici s epidermis.

 

Subcutis (podkoží)

Nejspodnější vrstva kůže, která je zároveň nejsilnější a nejvyšší. Je tvořená tukovými buňkami, kolagenovými vlákny a krevními cévami. V této vrstvě se vytváří zásoba energie a zároveň slouží jako tlumič nárazů. Tukové buňky zase izolují tělo od chladu a tepla.

 

Funkce kůže

• Ochranná – kůže chrání náš organismus před působením škodlivých vnějších vlivů.
• Obnovovací – pokožka se v rámci přirozeného procesu neustále obnovuje a jak stárneme, tak se postupně mění.
• Termoregulační a termoizolační – kůže pomáhá udržovat optimální tělesnou teplotu a zabraňuje přehřátí i prochladnutí organismu.
• Vylučovací – skrze kůži se z organismu vylučují chemické látky.
• Smyslová – díky přítomnosti nervových zakončení dokážeme vnímat chlad, teplo, ale třeba i bolest.
• Metabolická – uvnitř kůže vznikají některé důležité látky jako například vitamin D.
• Energetická – v podkoží se uchovává energie a jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.

 

Některé z funkcí můžeme dokonce samy podpořit. Pojďme se podívat na to, které a jak?

 

Ochranná funkce kůže

Kůže funguje jako ochranná bariéra mezi vnitřním prostředím našeho těla a okolním světem. Chrání nás především před působením tepla, chladu, UV záření a před ztrátou vody.

 

Ochrana kůže před ztrátou vody

Množství vody v pokožce a škáře se pohybuje okolo 80 % celkového obsahu kůže, a tak je zřejmé, že voda je pro kůži zcela esenciální. 

 

Optimálně hydratovaná pokožka je přirozeně hladká, šťavnatá a zářivá. Naopak pokožka postrádající vodu je dehydratovaná, a tedy neplní funkci ochranné bariéry, pomaleji se regeneruje, ztrácí svůj přirozený jas a začíná se olupovat. To vše vede k předčasnému stárnutí pokožky. 

 

Pravdou je, že určitě množství vody je z kůže odpařováno přirozeně, ale také můžete tento proces samy urychlit například nevhodnou péčí o pleť.

 

 

Jak zabránit dehydrataci?

• Dodržujte pitný režim – vypijte 20–40 ml čisté vody na kg své tělesné hmotnosti. Nezapomeňte vzít do úvahy také svůj celkový příjem a výdej vody za den.
• O svou pokožku pečujte s přípravky, které mají vhodné pH a obsahují hydratační složky (dodávají vlhkost), jako například kyselinu hyaluronovou nebo glycerin, a okluzivní látky (zadržují vlhkost) jako například rostlinná másla a oleje, která jsou vhodná na tělo – nikoliv na obličej. 
• Používejte pleťový krém na vodní bázi, který zajistí hydrataci povrchové vrstvy pleti a její ochranu. 
• Přípravky s obsahem kyselinek používejte pouze v rámci večerní péče o pleť.
• Při čištění zohledněte, jestli jste se daný den opalovaly nebo koupaly ve slané případně chlorované vodě. Pleť odličujte a čistěte nedráždivými přípravky, a tedy bez obsahu alkoholu, sulfátů, parabenů a dalších potenciálně škodlivých látek.
• Svou rutinu přizpůsobte své práci. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli pracujete ve vnitřních prostorách, které jsou ještě navíc klimatizované, nebo většinu svého dne trávíte venku. 

 

Tip: Jak poznat, jestli je vaše pleť dobře hydratovaná, se dočtete v našem článku: Dehydratace aneb když má pleť žízeň. 

 

Ochrana kůže před UV zářením

Při pravidelném vystavování pokožky UV záření bez použití přípravků s SPF se zvyšuje produkce melaninu (= přírodního pigmentu, který dává barvu očím, vlasům i samotné pokožce) v bazální vrstvě. Tímto způsobem, a také zesílením rohové vrstvy, se kůže chrání před nežádoucími účinky UV záření.

 

V případě nadprodukce melaninu dochází k nerovnoměrnému rozložení pigmentu v kůži, což vede ke vzniku pigmentových skvrn.

 

 

Jak předcházet vzniku pigmentových skvrn?

Snižte pravděpodobnost vzniku pigmentových skvrn díky každodenní fotoprotekci s nejvyšším možným SPF. Pokud máte pleť se sklonem ke vzniku pigmentových skvrn, snažte se omezit pobyt na sluníčku na minimum. 

 

Riziko vzniku hyperpigmentace je o to vyšší u žen, které mají pupínky, jelikož kůže je v místech zánětu oslabená. Může se tedy stát, že i v případě, kdy se pupínků zbavíte, kvůli pigmentovým skvrnám to bude na první pohled působit tak, jako byste je stále měly. Vždy proto používejte krém s SPF 50 a v průběhu dne ho reaplikujte. 

 

Účinnou prevencí je také pravidelná fototerapie, která přispívá k udržení sjednoceného tónu pleti a zabraňuje tvorbě melaninového pigmentu. Toto kosmetické ošetření trvá zhruba 20–30 minut a můžete si ho vychutnat samostatně, nebo v kombinaci s jakoukoliv jinou procedurou kosmetického salonu Katka Beauty v Táboře. 

 

 

Regenerační (obnovovací) funkce kůže

Keratinocyty nacházející se v bazální vrstvě epidermis mají od narození až po úmrtí člověka plné ruce práce s tvorbou nových a nových buněk. Díky těmto automaticky nastaveným procesům se dokáže naše pokožka neustále měnit a obnovovat, ale pozor! Rychlost jejich tvorby se snižuje přímo úměrně tomu, jak stárneme. 

 

Jak podpořit regenerační funkci kůže?

Na žádoucí kožní bariéře je ještě jedna neviditelná vrstva znesnadňující vstřebání účinných látek z kosmetických produktů. Tento „film“ tvoří odumřelé kožní buňky, k jejichž odstranění musíme použít peeling. 

 

Peeling může být buďto mechanický, enzymatický nebo chemický. 

 

• Mechanický peeling tvoří velké množství zrníček, která obrušují povrch kůže.
• Enzymatický peeling rozkládá a štěpí keratinové proteiny, které spojují odumřelé buňky.
• Chemický peeling rozpouští mezibuněčné spojení, a tím podporuje olupování kůže.

 

Bližší informace o jednotlivých typech peelingů se dočtete u nás na blogu.